Když někdo slovně vysírá tak, že už to přestává být snesitelné a ubíjí vás svými rádoby argumenty a nekonečnými diskusemi, není jednodušší ho prostě poslat do řiti, než přistupovat na jeho hru? Je.
Adam v triku je nový web a taky obchůdek mé kamarádky Hanky Kalistové. S Hančinou uměleckou tvorbou jsem se seznámila hned při našem prvním setkání – hudebně jsme doprovázeli vernisáž její výstavy. Od té doby ji pravidelně vídám v oblečení parádně dozdobeném nějakou pěknou kresbičkou či omalovánkou. Naposledy to byla nádherně pokytičkovaná sukně – na kterou původně cosi prsklo a nešlo to vyprat :-). Takže pokud máte doma oblíbený kousek s neodstranitelným flekem, popřemýšlejte o využití nabídky na pomalování vlastního oděvu ;-)
"Proti pomluvě je člověk bezmocný, vždycky na něm zůstane trochu špíny", říká jakési přísloví. Moje zkušenost s tím bohužel může jen souhlasit...
X: Víš, já vůbec nemám radost, že jsi se rozhodla upéct koláče na tu společnou akci u Y, ale vím, že s tím nemůžu nic dělat. Pokud si to nerozmyslíš, měla by ses se mnou domluvit...
CH: Ovlivnit to skutečně nemůžeš, že z toho nemáš radost je tvůj problém. Skutečně nechápu, proč a na čem bych se s tebou měla domlouvat.
X: No, pokud to má k něčemu vypadat, musí se to zbavit jisté pachuti. Y očekává, že to půjde jíst. To je věc, s kterou u mých koláčů problém není, ale co si pamatuju, tak u tvých ano...
CH: Nevzpomínám si, že by mé koláče někdy nebyly dobré
X: Vím, že když neuděláme, co říkám, budou hnusné. Tak toho nechme!
CH: Nevím, proč věštíš takové věci, když jsem je pekla před týdnem, byly naprosto v pohodě.
X: Minule byla jiná situace, reagovala jsi rozumněji.
CH: OK – odpověz mi na jediné – kdy byly moje koláčky hnusné?
X: Loňské vánoce, ozdobné pečivo.
CH: Aha. Až na to, že to nebyly koláče, ale vizovické pečivo na stromeček. A jasně jsem ti říkala, že to není k jídlu.
X: To nepopírám, jen nechci, aby se to stalo i teď.
CH: Nestane se to. Tamto byly ozdoby na stromeček. Tohle jsou koláče. Nebe a dudy. Buď tak laskav a přestaň mě u ostatních shazovat tím, že o mě budeš prohlašovat, že peču hnusné koláče. Je to pomluva.
X: Já o tom s nikým nemluvil. Jen jsem řekl Y, že se bojím, že ty koláče nepůjdou jíst, když je upečeš ty...
Aneb – ač jsem nikdy neupekla hnusné koláče a ani se k ničemu takovému nechystám, X je přesvědčen o tom, že budou hnusné, protože je peču já a neváhá to sdělovat komukoliv, kdo je ochoten poslouchat. Ani tak nebudou moje koláčky hnusné, ale chvilkama si přestávám být jistá tím, že někdo bude mít odvahu je (po bezdůvodném varování X) ochutnat.
Jeden muž se od svých přátel dozvěděl o skupině, která si říká Spolek přátel koz. Tedy zajásal, že konečně objevil lidi se stejnou vášní, jakou má on sám, spolek kontaktoval a požádal o přihlášku.
Chtěli po něm nějaké ty běžné údaje, jméno, telefon, pár dalších drobností. A na konci dotazníčku čekala na vyplnění otázka: Máte rád kozy? Ano, ano, třikrát ano. On přece kozy miluje! Svým podpisem ještě stvrdil pravdivost zapsaných údajů a těšil se na pozvání do spolku.
Ani ne za týden přišlo potvrzení jeho členství a pozvánka na jeho první schůzi. Ó jak se těšil na to, že se konečně setká s těmi, jež obdivují dámské vnady stejně náruživě jako on!!!
Jenže ouha. To, co zúčastnění členové na schůzi probírali znělo tak nějak divně a po jeho jemných narážkách se na něj zkoumavě dívali... Ale což, musí si ho přeci trošku otestovat...
Také členům spolku se zdál nový člen takový trošku divný, ale měl tolik nadšení pro věc samou, nabídl se s pomocí pořádání výroční schůze a navíc, jak často může jejich spolek přátel těch užitečných chlupatých zvířátek přivítat nového a aktivního člena, no ne? Takže je odhlasováno, že u nich ve spolku může zůstat.
A teď – otázka na závěr. Jak se to ve Spolku přátel koz vyvine teď, když mezi zatvrzelé příznivce chovu kozy domácí dorazil nadšenec, který si v naprosto dobré víře pod výrazem "koza" představuje něco úplně jiného, než ostatní? Nakazí ho ostatní svým nadšením, pro domácí zvířectvo? Nakazí on ostatní svým zaujetím o bujné ženské vnady? Odejde nakonec znechucen, neb jeho představy a nadějě nebyly naplněny? A co si o spolku přátel koz budou myslet jeho známí, kteří ho díky jeho zálibě znají pod roztomilou přezdívkou prasák?
Doplnění: Tento příběh je podobenství. Jelikož jsem právě zjistila, že Spolek přátel koz skutečně existuje (prohlédněte si jejich prezentaci na www.kozy.cz), považuji za důležité upozornit na to, že s touto příhodou nemá tato organizace nic společného. I když by mě celkem zajímalo, jaké procento návštěvníků hledá na jejich stránkách něco úplně jiného :-)
Právě jsem absolvovala půlhodinový rozhovor s naším "informatikem". Krom jiného mě přesvědčoval o tom, že nepozná systémový soubor od uživatelem vytvořeného.
Když jsem mu sdělila, že mám pocit, že si ze mě dělá legraci, kolegyně vedle spínala ruce a šeptem prosila: "Hlavně mu neříkej, že si z tebe dělá prdel...".
